Dovolená v pohodě
Nastává čas prázdnin a dovolených. Dny volna s modrým nebem nad hlavou a dálkami před námi, období, na které se mnozí z nás těší skoro celý rok. Letní počasí více než jindy vybízí k pobytu v přírodě, který ale bohužel může zkomplikovat řada nepříjemných situací, při nichž je důležité umět se správně a rychle rozhodnout, jak nejlépe pomoci. Jaké nástrahy na nás mohou čekat? Jak se na ně připravit? A jak nejlépe zareagovat třeba při zdravotních komplikacích?
Působení slunce a tepla nemusí být vždy jen příjemné. Při déletrvajícím pobytu v teplém prostředí, například při cestování autem nebo autobusem, můžete lehce přijít k úpalu. Přímým působením slunečních paprsků na nekrytou hlavu může potom dojít k rozšíření cév v mozkových plenách a vzniku úžehu. Nejvíce ohroženi jsou kojenci, malé děti, staří nebo obézní lidé a také ti, kteří mají kardiovaskulární obtíže.
Příznaky úpalu i úžehu jsou podobné. Postižená osoba je malátná, ospalá, stěžuje si na bolest hlavy, nevolnost a pocit na zvracení, kůže je zarudlá, tělesná teplota dosahuje až 40 °C. Tep je zrychlený, stejně tak i dýchání, které je povrchní. V těžkých případech může nastat i bezvědomí.
Důležité je odvést postiženého co nejdříve z přehřátého prostoru nebo z přímého slunce do stínu nebo chladné větrané místnosti, uvolnit mu těsný oděv a zajistit pro něj dostatečné množství tekutin. Na tělo a končetiny můžete přiložit studené obklady nebo použít celkový zábal, případně vlažnou sprchu. V případě přetrvávajících obtíží je lépe vyhledat lékařskou pomoc. Při bezvědomí ji přivolejte okamžitě.
Při dlouhém pobytu na slunci může také dojít ke spálení nekrytých částí těla. Popálená pokožka je zarudlá, teplá, může svědit až bolet. Je vhodné ji potřít ošetřujícím krémem (například s panthenolem) a vyvarovat se dalšího působení slunečních paprsků. Spálení může doprovázet i úžeh se svými typickými příznaky, proto je nutné dodržovat nejen pitný režim, ale především nezapomínat na prevenci. Používejte proto krém s dostatečně vysokým ochranným faktorem, noste pokrývku hlavy a hlavně nepobývejte dlouho na přímém slunci.
Pozor na popáleniny
V letních měsících dochází také ve zvýšené míře k úrazům způsobeným otevřeným ohněm, horkými předměty nebo tekutinami. Popáleniny v závislosti na hloubce a rozsahu popálené plochy patří k jedněm z nejzávažnějších zranění, která vyžadují dlouhodobou a komplikovanou léčbu a často zanechávají následky v podobě jizev i psychického traumatu na celý život. Prvním stupněm popálenin je zarudlá kůže, která pálí, až bolí. Při druhém stupni se tvoří puchýře naplněné tekutinou. Třetím stupněm je spálená kůže i podkoží, při čtvrtém je potom tkáň zuhelnatělá.
První pomoc spočívá především v zabránění dalšího působení tepla a chlazení postiženého místa proudem studené vody. Puchýře nikdy nepropichujte. Stejně tak se nesnažte odstranit přilepené části oděvu. Pokud nemáte k dispozici krycí materiál na popáleniny, raději popáleninu ničím nezakrývejte. Při popálení velké části těla, při hlubším poškození nebo v případě poruchy vědomí okamžitě přivolejte lékařskou pomoc.
Nebezpečné může být i bodnutí hmyzem
V létě se ve volné přírodě i v místnostech často setkáváme s bodavým hmyzem, jako jsou vosy, včely, sršni nebo mravenci. Při jejich bodnutí či štípnutí je do organismu vpraven jed, který je směsí bílkovin s celou řadou účinků. Při extrémně vysoké dávce může být člověk ohrožen jejich samotným působením, ale mnohem častěji dochází k nepříjemným až život ohrožujícím situacím v důsledku alergické reakce na tyto bílkoviny.
Ta se může projevit v místě průniku do těla – otokem, zarudnutím a svěděním. Někdy ovšem může dojít k závažné, život ohrožující alergické reakci, rychlému zhoršení zdravotního stavu pacienta a vzniku anafylaktického šoku. Při něm dochází k uvolnění řady látek, jejichž účinky vyvolají pokles krevního tlaku, obtíže s dýcháním, popřípadě bezvědomí a poruchu srdeční funkce. Velmi nebezpečná bývá situace, kdy je jed vpraven do oblasti obličeje a dýchacích cest. Následný otok totiž může zcela zneprůchodnit dýchací cesty a ohrozit tak život postiženého.
První pomoc v těchto situacích spočívá v co nejčasnějším odstranění žihadla, dezinfekci postiženého místa a přiložení studeného obkladu ke zmírnění otoku a zpomalení absorpce jedu. Nejste-li alergičtí, není třeba dalších opatření. Pokud ovšem alergičtí jste, nebo máte pocit na omdlení, hůře se vám dýchá či vás svědí celé tělo, je třeba okamžitě přivolat lékařskou pomoc. V případě, že máte při ruce některý preparát z řady antihistaminik, můžete ho použít. Osoby se známou vážnou alergií na hmyzí jed by u sebe vždy měly mít speciální pero k jednorázové aplikaci adrenalinu, které neváhejte použít.
Poradit si musíte i s klíštětem
Klíště patří mezi nepříjemné parazity a lidi ohrožuje především jako přenašeč infekčních onemocnění, jako je virová klíšťová encefalitida a bakteriální lymská borelióza. K přenosu infekce dochází v průběhu sání klíštěte. Čím delší je přisátí, tím větší je riziko nákazy, proto je třeba klíště co nejdříve odstranit a poté ranku vydezinfikovat. Pokud se následně po odstranění klíštěte objeví velké kruhovité zarudnutí v místě přisátí, je nutné vyhledat lékaře.
Hlavní ochranou před klíštětem je prevence v podobě vhodného oblečení a obuvi do terénu a aplikace repelentu proti klíšťatům. Doporučuje se omezit pohyb v křovinatých porostech a vysoké trávě. Vhodné je očkování proti klíšťové encefalitidě – VZP na něj svým klientům přispívá částkou až 500 Kč.
Co když vás uštkne had
Při pobytu v přírodě může dojít i k uštknutí hadem. U nás sice není tak obvyklé, protože jediným volně žijícím jedovatým hadem je zmije obecná, ale při cestách do exotických zemí na toto riziko nezapomínejte. Typické příznaky po uštknutí jsou malátnost a nevolnost, někdy i průjem, může poklesnout oční víčko, objevit se potíže s mluvením, bolest a otok v místě uštknutí. Hadí jed ale může způsobit i alergickou až anafylaktickou reakci.
První pomoc spočívá v překrytí rány a znehybnění končetiny. Takto se postižený transportuje k lékaři, který ránu sterilně ošetří, může přeočkovat proti tetanu a v případě potřeby podat antisérum.
Potrápit může i akutní průjmové onemocnění
Velmi časté bývá v letních měsících onemocnění průjmem, způsobené viry, bakteriemi, parazity nebo i plísněmi. Jeho hlavní komplikací je dehydratace a ztráta tělesných minerálů, jako jsou sodík, draslík nebo chloridy, což může vést i k vážnějšímu ohrožení zdraví. Nejdůležitější je proto zajistit dostatečný přísun tekutin, nejlépe minerálních vod. Ke zmírnění příznaků lze podat příslušné léky. Pokud onemocnění trvá delší dobu nebo dochází ke zhoršení stavu, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
Opatrní buďte hlavně při koupání
Své schopnosti mohou při koupání přecenit nejen neplavci, ale i dobří plavci. Na bezpečnost je důležité myslet i při záchraně tonoucího. Proto před tím, než se pokusíte tonoucího z vody vytáhnout, přivolejte další pomoc a dobře posuďte své vlastní síly a schopnosti. Pokud neumíte dobře plavat či nejste dostatečně fyzicky zdatní, o záchranu tonoucího se sami nepokoušejte.
K tonoucímu plavte zásadně zezadu, snažte se dostat vlastním tělem pod jeho tělo nebo za něj a jednou horní končetinou jej obejmout kolem krku. Na břehu nejprve zkontrolujte životní funkce, průchodnost dýchacích cest a v případě potřeby zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Postiženého pak co nejdříve zabalte do suchého teplého oblečení či deky.
K nejtěžším úrazům dochází při skocích do vody. Rizikové jsou především ty po hlavě, neboť při nich hrozí poranění hlavně v oblasti krční páteře, často s doživotními následky. Pokud k němu dojde, je třeba postiženého co nejšetrněji vytáhnout z vody. Vždy je nutno co nejlépe fixovat hlavu a krk proti pohybu a zavolat lékařskou pomoc.
Dopravní nehody a záchranný systém
V letním období se zvýší i provoz na všech silnicích, což vyžaduje větší pozornost a soustředěnost na jízdu. Nesedejte proto za volant unavení a při delší cestě dbejte na pravidelné přestávky na občerstvení a protažení těla.
Bohužel i o dovolené se můžete stát účastníky nebo svědky dopravní nehody. Vaší povinností je poskytnout postiženým základní první pomoc. Dříve, než tak učiníte, co nejbezpečněji odstavte vaše vozidlo, oblečte si reflexní vestu a postavte výstražný trojúhelník do dostatečné vzdálenosti za místo nehody. Dále aktivujte potřebné složky záchranného systému, tedy lékařskou pomoc, policii nebo hasičský sbor, nejlépe s využitím telefonního čísla 112. Při volání byste měli dispečerovi sdělit vaše jméno, co se stalo, kolik je zraněných, místo nehody a respektovat jeho pokyny.
