Aktuality

Je důležité pečovat jak o své tělo a imunitu, tak i o zrak. V případě, že mu nevěnujeme dostatečnou pozornost, zvyšuje se pravděpodobnost zrakových chorob. Abychom se vyhnuli budoucím problémům, udělejme si přehled o nejčastějších chorobách a obtížích a také způsobech, jak jim předcházet.

Nemoc očí neznamená jen zhoršení zraku a následné předepsání dioptrických brýlí, může to být složitější. Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost a dalekozrakost. Přestože bývají dědičné, existují řešení, jak jim nejít naproti.

1. Krátkozrakost

Jedná se o nejrozšířenější vadu očí a prognózy do budoucna nejsou moc optimistické. Do roku 2050 bude podle odhadu odborníků nosit brýle každý druhý člověk. Krátkozrací lidé mají značné problémy s díváním do dálky. Obraz se jim jeví nejasný a rozmazaný. Se čtením nebo díváním do blízka byste při krátkozrakosti neměli mít problém. Proto je důležité sledovat případné komplikace se zrakem již u dětí. Špatné vidění se může projevit i například špatnými známkami ve škole, protože krátkozraké děti nevidí dobře na tabuli. Čím dříve se krátkozrakost u dětí diagnostikuje, tím menší mohou být následky. Krátkozrakost narůstá se zvyšujícím se věkem a vyjma špatného vidění přináší vysoká krátkozrakost i onemocnění sítnice.

V případě, že tento problém nastane, je dobré vyhledat očního lékaře. Ten provede vyšetření a pravděpodobně předepíše minusové dioptrické brýle, které mohou výrazně snížit rozvoj krátkozrakosti. Alternativou brýlí mohou být také kontaktní čočky.

Pokud byste návštěvu lékaře odkládali nebo vynechali, může se váš zrak výrazně zhoršit. Oko zvládá krátkozrakost i bez brýlí, ale je enormně namáháno a o to rychleji se vidění zhoršuje. Navíc dnes oční optika nabízí slušivé designové obroučky, takže se za brýle určitě nemusíte stydět.

2. Dalekozrakost

Při nízké (do +1,5 dioptrie) dalekozrakosti vidíte výborně do dálky, ale naopak máte problémy s krátkými vzdálenostmi, tedy při čtení či práci u monitoru počítače. Tak jako při krátkozrakosti i tady je nejlepším řešením návštěva očního lékaře a odhalení problému v zárodku. Čím dříve namáhanému oku ulevíte, tím pomaleji bude problém postupovat. Doprovodnými jevy dalekozrakosti jsou časté bolesti hlavy.

Vyjma uvedených vad mohou oko postihnout i další nemoci a obtíže, které umí nadělat pořádnou neplechu. Mimo jiné například:

3. Syndrom suchého oka

Jedná se o nedostatek slz v oku, který může způsobovat nadměrnou únavu očí, rozmazávání obrazu a pálení či řezání v oku.

Chybějící vlhkost můžete nahradit umělými slzami, které si pravidelně kapete do očí, zvláště pokud máte pocit suchého oka. Omezte dívání se do modrého světla nebo používejte brýle, které toto světlo tlumí. Při ostrém slunci rozhodně používejte kvalitní sluneční brýle.

4. Ječné zrno

Ječné zrno je nepříjemný zánět, který se projeví jako malá bulka na víčku způsobená ucpáním nebo podrážděním slzného kanálku. Potrápit umí malé i velké. Kromě toho, že samotná bulka je neestetická, doprovází toto onemocnění bolest očí, pálení, řezání a snížená ostrost vidění, protože bulka dráždí rohovku při každém mrknutí.

Ječnému zrnu lze předejít tak, že oko nebudete moc namáhat. V případě, že pociťujete únavu a bolest očí, je třeba dát si na chvíli pauzu; dopřát si klid ideálně ve ztemnělém prostoru. Také pomáhají brýle, které ochrání oči před případnou infekcí. Zrno se umí vyléčit samo, postupně praskne a vyteče hnis. V případě, že problém přetrvává, je třeba vyhledat očního lékaře.

Stálou námahou díváním na blízko nebo do monitorů PC a TV si můžeme vyvolat tzv. akomodační spasmus, který znemožňuje zostření obrazu. Jedná se o křeč postihující svaly kolem oční čočky. Při akomodačním spasmu je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc a následně navštívit oční optiku a pořídit si relaxační brýle.

Kromě výše zmíněných problémů vás může zastihnout oční migréna, která je doprovázena bolestí hlavy. Tehdy si dopřejte klid, ticho a nejlépe tmu. Oči rovněž mohou být náchylné na různé záněty a jiné problémy.

Autor článku: FOKUS optik