Aktuality

Světový den her připadá na 28. května. Slaví se od roku 1999, kdy jej vyhlásila Mezinárodní asociace knihoven hraček. Hry provázejí lidstvo více než 5 000 let.

Hravý starověk

Hra patří k lidstvu odjakživa, kořeny má pravděpodobně už v době kamenné, jak lze usuzovat z jeskynních maleb. Nejstarší dochované deskové hry spadají do období 3500 let před naším letopočtem. Archeologové je nalezli v hrobkách v Egyptě. Jednalo se o tzv. mankalové hry, které jsou oblíbené i v současnosti. Fanoušky mají zejména v Africe a Asii. Princip spočívá v přesouvání zrnek, hliněných kuliček nebo kamínků na dřevěné desce s jamkami. Podobně stará je čínská hra Go, při které dva hráči střídavě pokládají na desku své kameny. Přitom se snaží ohraničit si co největší území a zajmout co nejvíce kamenů soupeře. Mezi vášnivé hráče patřili i starověcí Řekové a Římané. Herní desky, např. na mlýn, se vyrývaly do kamenů nebo trámů, některé byly objeveny i na střechách chrámů.

Zpátečnický středověk a sláva novověku

V období středověku se církev snažila hraní potlačit, tak jako mnoho jiných oblíbených aktivit a věcí. Paradoxně to byly právě křížové výpravy do Jeruzaléma, které stály za rozšířením her do Evropy. Nejprve se hrálo hlavně na šlechtických dvorech, postupně si ale deskovky našly cestu do měst a na venkov. U nás byly populární zejména vrhcáby, jejichž původ lze na pražském Vyšehradě vystopovat do 10. století. Stačila k nim dvojdílná hrací deska, 15 kamenů pro každého hráče a kostky. Vrhcáby kombinovaly strategické schopnosti s náhodou, a protože se hrály v krčmách nebo na tržištích, přihlížející sázeli ve velkém na výsledek. Šlo de facto o obdobu dnešních hazardních her. Přesto je uznával i Jan Amos Komenský, který hru vnímal jako přirozený způsob učení. Novověcí myslitelé hrám přikládali velký význam, a napomohli tak k jejich dalšímu rozvoji. V roce 1896 vzniklo v anglické kolonii na území Indie Ludo, tedy dnešní Člověče, nezlob se. K nám doputovalo z Anglie a ještě před první světovou válkou se hrálo také pod názvem Spěchej pomalu.

Proč bychom si měli hrát?

Současnost nabízí nepřeberné množství her, ať už karetních, deskových nebo počítačových. Oproti počítačovým hrám, které jsou založené na individuálním hraní, deskové hry rozvíjí sociální vztahy, přímou interakci, komunikaci a další schopnosti člověka, zejména pak u dětí. Jak ale děti ke hře motivovat, když tak nerady prohrávají? Ze začátku by v repertoáru měly převažovat jednoduché a krátké hry. Důležité je, aby rodiče nastartovali u dětí chuť si hrát a případně i mírně přizpůsobili pravidla tak, aby hraní dítě bavilo. Je dobré například dítěti umožnit opakování nepovedeného tahu, a hlavně se snažit zabránit pokusům o podvádění. Vždy oceňte úsilí a snahu – nejen u proher, ale i u výher. Velkou výhodou her je možnost opakování. Zdůrazněte dítěti, že když se bude snažit, příště může vyhrát. Seniorům slouží hry jako prevence před Alzheimerovou chorobou. Hraní zkrátka patří ke každému věku člověka a udržuje dobrou psychickou kondici. Tak si u příležitosti Světového dne her nezapomeňte nějakou deskovku rozbalit!

Podklady pro článek dodala Michaela Kubínová, PR specialistka, a František Štolfa, marketingový ředitel společnosti Albi.