Aktuality

Dějiny masáží začínají zhruba 3 000 let před n. l. a je to pravděpodobně nejstarší známý způsob léčení. Lékařská kniha známá jako „Nei Ching“, jejíž autorství se připisuje císaři Huang-Tiovi, obsahuje nejstarší zmínky o masáži v čínštině. Římané a Řekové rovněž pevně věřili ve prospěšnost masáží. Herodes prohlašoval, že masáž může vyléčit nemoc a zachovat zdraví a Hippokrates byl toho názoru, že všichni lékaři by se měli naučit používat masáže.

Popularita masáží stále rostla, až do středověku, kdy ztratily svou privilegovanou pozici v lékařství, neboť tehdy se všeobecně opovrhovalo vším tělesným a fyzickým. V tomto období evropských dějin došlo ve všech vědách ke zpomalení jejich rozvoje.

Renesance s sebou naštěstí přinesla znovunalezení zájmu o tělo a fyzické zdraví. Obliba masáží od začátku 19. století neustále stoupá. Velký pokrok zaznamenala masáž po vydání díla P. H. Linga. Ling se narodil ve Švédsku a pobýval v Číně, kde se seznámil s různými technikami masáží nebývalé účinnosti. Po návratu vytvořil systém známý jako „švédský pohybový postup“ nebo „Lingův systém“.

Účel masáže

Aplikovat masáž nebo se dotýkat někoho za účelem zmírnění bolesti je základním instinktem lidské povahy. Masáží rozumíme soubor praktik, kterými se snažíme vyvinout tlak různé intenzity na měkké části těla s cílem přímo či nepřímo odstranit důsledky chorobných stavů. Záleží na výběru tlaku, rytmu a gesta, které pak masírované zbaví bolesti.

Masáž, která se provádí rukama, bez použití jakýchkoliv přístrojů, se nazývá chiromasáž – tj. ruční masáž. Stejně, jako je to u jiných lidských činností, i u masáží existuje široká škála technik, škol, kritérií, pojmenování a směrů (reflexoterapie, chiromasáž, chiropraxe, lymfoterapie atd.).

Masáž je darem i z jiného pohledu. Maséři dávají příjemci dar jak fyzického, tak psychického zdraví. Je známo, že masáž zrychluje oběh krve a lymfy a také, že většina patologických stavů se zlepší, pokud je stimulován oběh těchto dvou tělesných tekutin.

Moderní masáž neusiluje o zvládnutí organismu silou, nýbrž se snaží jej poznat, stimulovat, cítit jeho reakce a zdolat jeho odpor nenásilně a jemně.

Jak k masáži přistupovat

Aby měla masáž pro masírovaného největší přínos, připomeňme si těchto 10 tipů:

1. Na masáž nikdy nechoďte proti svému přesvědčení „chodím tam, ale stejně mně to nepomůže“. Najděte si maséra, kterému budete důvěřovat – jen tak dojde k úplnému uvolnění.
2. Před masáží je vhodné své tělo doma omýt.
3. Při masáži nemějte ruce zkříženy pod hlavou, nýbrž je natáhněte podél těla. Není-li zádové svalstvo uvolněno, je efekt masáže nízký.
4. Po masáži až do konce dne už těžce fyzicky ani duševně nepracujte.
5. Po masáži 1-2 dny jezte spíše lehkou stravu.
6. Po masáži 1-2 dny pijte zvýšený objem vhodných tekutin, aby uvolněný lymfatický systém vyplavil a vyloučil maximum tělo zatěžujících látek.
7. Jste-li žena, nenechávejte se masírovat během menstruace, alespoň ne v prvních čtyřech dnech od jejího zahájení.
8. Nenoste na masáže drahé šperky jako jsou náhrdelníky, náramky, prsteny.
9. Nebuďte oblečeni do těsných kalhot, sukně, či staženi opaskem.
10. V průběhu masáže pravidelně, klidně a zhluboka dýchejte.

Všechny druhy masáží patří mezi energetické způsoby doplňování sil. Po masáži se člověk cítí uvolněný a lehčí. Nabit novými silami, které pozitivně působí i na psychiku, a také více věří, že zvládne, co ho v dalších dnech čeká a že jeho zítřky naplní pohoda a štěstí. Ale ani sebelepší masér nebo lékař nedovedou k trvalejšímu zdraví toho, kdo pro své vyléčení dělá velmi málo a víceméně očekává, že ho získá bezpracně pouze snahou a úsilím druhých lidí.

Podklady k článku dodala Dana Horáková, Masérské služby Rychnov nad Kněžnou.
Informace byly čerpány z knih autorů E. G. Dugue a M. Hrabica.